<< Zpět na archív
Akce:
21.1. 19
 

Lída Baarová

Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká...

Kde

Roškotovo divadlo a kino Máj, Husova 1062, Ústí nad Orlicí
Převzato z www.vychodni-cechy.info
5.10. 19
 

Den seniorů - dechová hudba Rozmarýnka

vedle pozvaných jubilantů zveme na akci i širokou veřejnost

Kde

Tylův dům, Vrchlického 53, Polička

Organizátor

Tylův dům Polička
tel:739451369
email:tyluvdum@tyluvdum.cz
web: http://beta.tyluvdum.cz/odpoledni-setkani-s-dechovkou-rozmarynka/
Převzato z www.vychodni-cechy.info
18.10. 20
 

Výstava - Planičkův interiérový orloj

Restaurovaný ak. soch Petrem Skálou. Orloj zhotovil František Planička v letech 1918-19, v následujícím roce s ním jezdil na výstavy po republice. Jedná se o interiérový - skříňový astronomický orloj o rozměrech 1,63 x 2,4 x 0,53 m. Váha cca 330 kg.

Kde

Městské muzeum, 17. listopadu 72, Ústí nad Orlicí
Převzato z www.vychodni-cechy.info

AER 2019: Fičák už ve druhé etapě

(2.1. 2019)

Kdo by čekal, že už druhá etapa Africa Eco Race bude takto náročná. Večer byla v bivaku sotva půlka závodníků. Zato Tomáš Tomeček zúročil své zkušenosti a schopnosti, a po výborném výkonu poskočil do čela kategorie kamionů.

Speciál měřil 43 1 kilometrů. Jenže se jelo jinudy než kdy dříve, a pořadatelé už takto zkraje závodu zavedli startovní pole do dun. „Takhle obtížnou etapu na začátek jsem tady doteď zažil snad dvakrát,“ kroutí hlavou Tomáš Tomeček. „To byl teda fičák. Bylo to dlouhé, zvlášť když uvážím, že jsme včera končili pětisetkilometrovým přejezdem. A hodně rozmanité. Spousta lidí ještě teď bloudí a bojuje s těžkým terénem. Je to jako za starých dakarů,“ neubrání se drobnému srovnání účastník 23 dakarských rally.

Tomeček se už po roce zase adaptoval na navigaci, a zatím se mu vyhýbají technické problémy. „Tatra jede, tlumiče fungují, podvozek je super,“ říká a dodává, že si pocit z jízdy užívá. „Zkouším už hledat hranice auta, ale ty jsou zatím ještě daleko.

Na trati jako jeden z mála neměl žádné zásadní zdržení. „Docela brzy po startu jsem dojel stojící bílé Iveco. Měli defekt a asi se jim to nějak nevedlo dát do pořádku, protože hodně ztratili, “ upozorňuje na potíže dosud vedoucího belgického kamionu pilotovaného Igorem Bouwensem. Problémů zřejmě měli víc, protože na Tomečka dnes ztratili téměř tři hodiny. Největší Tomečkovou soupeřkou se tak stala po včerejšku druhá Elisabete Jacinto s kamionem MAN. „Elisabete se hodně zlepšila v dunách. Dřív v nich mívala velké problémy, to už dnes tak moc neplatí,“ oceňuje Tomeček. „Dnes jsem narazil na její stopy a jel po nich, až jsem ji přece jen našel stát na vrcholku jedné duny. Tam jsem ji předjel. A upřímně řečeno, ještěže tady ty duny máme. Elisabete jezdí výborně na tvrdém povrchu, tam bych se před ni nejspíš nedokázal dostat,“ přiznává český závodník.

Tomeček s Jacinto si rozdělili první a druhé místo, třetí dojel nestárnoucí Noël Essers s MANem. Stejné pořadí platí i celkově. Večer bylo v cíli sedm z deseti kamionů. Mezi chybějícími byla bohužel i posádka druhé české Tatry ve složení Petr Čapka a Zdeněk Voda. Podle informací z bivaku měli potíže s únikem oleje z motorového prostoru už v první etapě. Ve druhé neujeli ani 50 kilometrů a museli opravovat. Večer se pro ně vrátil sběrný kamion balai, jehož pilot Petr Foltýn situaci popsal následovně: „Nejdřív jsme s baléčkem povytahovali z dun osobní auta. Teď táhnu Petrovu Tatru. Nedaří se diagnostikovat problém, jestli je to v motoru nebo se jedná o turbo. Budeme se muset dostat do bivaku a tam se uvidí. Musíme jet pomalu a takhle bychom určitě duny neprojeli. Ale ještě je třeba jet po trase, po 100 kilometrech budeme nakládat jednu motorku.“ Dodejme, že Čapka s Vodou zcela jistě nic nevzdají, a budou se snažit pokračovat v závodě dál. Byť za cenu penalizací.

Do cíle dorazil český účastník kategorie moto Lukáš Kvapil: „Duny byly šílené, jsem rád, že jsem v cíli,“ ulevil si v bivaku. V etapě obsadil 36. místo a na vítězného Botturiho ztratil přes čtyři hodiny. Lépe se vedlo jeho slovenským kolegům. Martin Benko byl čtvrtý, Ján Zaťko dokončil etapu v 15. čase. A štěstím zrovna nezářil. Potýkal se s brzdami a spojkou, což komplikovalo hlavně průjezd dunami, kde musel jet jen na první rychlostní stupeň, a tak se občas zahrabal.

Třetí etapa bude opět měřit přes 400 kilometrů. Startovat se bude z bivaku a písek vystřídají rychlé, prašné hlinité cesty. Opět přijde na řadu i kamení.

 

 

2. etapa Africa Eco Race 2019: La Momie – Foum Zguid, 2. ledna 2019
Celková délka: 434 km
Přejezd na start: 3 km
Etapa: La Momie – Foum Zguid 431 km
Přejezd do bivaku: 0 km

Výsledky 2. etapy (431 km):
Kamiony: 1. Tomeček (ČR/Tatra) 6:03:41, 2. Jacinto (Por./MAN) +26:11, 3. Essers (Bel./MAN) +58:54.
Moto: 1. Ullevalseter 5:26:10 (Nor./KTM), 2. Botturi (It./Yamaha) +1:40, 3. Agazzi (It./Honda) +17:28, 4. Benko +33:28, … 13. Zaťko (oba SR/KTM) +1:44:24, 37. Kvapil (ČR/Husqvarna) +3:49:23.
Auta: 1. Laure 5:21:12, 2. Strugo +10:18, 3. Gosselin +27:24 (vš. Fr./Optimus).

Výsledky po 2. etapě:
Kamiony: 1. Tomeček (ČR/Tatra) 7:12:03, 2. Jacinto (Por./MAN) +19:09, 3. Essers (Bel./MAN) +1:14:07.
Moto: 1. Botturi (It./Yamaha) 6:32:32, 2. Ullevalseter +4:29 (Nor./KTM), 3. Agazzi (It./Honda) +27:21, 4. Benko +44:09, … 15. Zaťko (oba SR/KTM) +2:05:51, 35. Kvapil (ČR/Husqvarna) +4:07:04.
Auta: 1. Laure 6:20:58, 2. Strugo +15:04, 3. Gosselin +38:00 (vš. Fr./Optimus).

 

 

IRITRACK: https://goo.gl/ASXrM8
CHECKPOINTY: https://goo.gl/HesvMZ
V
ÝSLEDKY: https://2019.africarace-live.com/fichiers/classement.php

zdroj tz tomastomecek

Jiří Vachta
: Jiří Vachta jiri@vachta.cz; mob: +420 739 229 447